Vila Emila Kolbena na pražských Vinohradech je víc než elegantní dům. Je to hmotný deník rodiny, průmyslu i země. Přestože některé prameny uvádějí roky 1906 či 1916, archivní doklady kladou vznik do let 1896–1897. Autorem projektu byl stavitel a architekt Josef Svoboda ml., který vilu navrhl v duchu pozdního historismu s prvky novorenesance a zároveň ji i realizoval. Dům připomínal menší zámeček; střídání žlutohnědé omítky a pásů režného zdiva mu vysloužilo přezdívku „Červená vila“. Dominantou byla polygonální věž se schodištěm a jehlancová střecha francouzského typu.
Číst vícePetschkova vila v Praze, která v současnosti slouží jako oficiální rezidence velvyslance Spojených států amerických v České republice, představuje významnou architektonickou a historickou památku. Její opulentní fasáda a složité interiéry skrývají pohnutou minulost, jež byla svědkem vzestupů a pádů impérií, útěku původních majitelů a klíčových okamžiků evropských dějin 20. století. Je důležité poznamenat, že tato zpráva se zaměřuje výhradně na vilu Otto Petschka v pražských Bubenči, která je rezidencí amerického velvyslance, a odlišuje ji od jiných nemovitostí patřících rodině Petschků, jako je například vila v Ústí nad Labem.
Číst víceTančící dům je nejvýraznějším symbolem postkomunistické architektonické svobody v Praze, odvážným a často diskutovaným prohlášením ve městě proslulém svými historickými styly. Představuje záměrný rozchod s tradiční estetikou a objímá dynamickou, dekonstruktivistickou vizi. Oficiálně se budova jmenuje Nationale-Nederlanden, ale je široce známá jako „Tančící dům“ nebo „Ginger a Fred“, což je hravý odkaz na legendární tanečníky Ginger Rogersovou a Freda Astaira, jejichž plynulé pohyby prý forma budovy připomíná. Zajímavé je, že přezdívka „Ginger & Fred“ je nyní primárně spojena s restaurací, která se nachází v sedmém patře hotelu Tančící dům.
Číst víceTato budova je jedinečným a oslavovaným příkladem českého kubismu, architektonického stylu, který krátce vzkvétal v Praze, což z ní činí vzácnou a významnou památku v globální architektonické historii. Ukazuje, jak se avantgardní hnutí dokážou přizpůsobit a integrovat do historického městského prostředí. Budova získala svůj název, „Dům U Černé Matky Boží“, podle barokní sochy Černé Madony, která původně zdobila dřívější budovu na tomto místě.8
Číst víceJedová chýše není jen historická budova, je to hluboce zakořeněná součást pražského folklóru, místo, které je synonymem tajemství, zločinu a skrytého podsvětí města. Už samotný název, „Jedová chýše“, evokuje obrazy temných obchodů a nezákonných shromáždění, čímž okamžitě nastoluje tón, který uznává notoricky známou pověst hostince a jeho trvalou přítomnost v kolektivní paměti.
Číst více