Už první dekáda přinesla změny. 1905–1906 provedl stavitel Josef Hrabě zvýšení zadní části o jedno patro. 1914 byl přizván architekt Max Spielmann, který vilu zásadně přetvořil do geometrické secese; provedení zajistil stavitel Josef Domek. Další úpravy realizoval Václav Hasse, který navrhl v roce 1922 obytný trakt s pokojem pro služku a roku 1927 garáž, později rozšířenou firmou Custer a spol. Vila se tak postupně měnila podle dobových trendů i potřeb rodiny.
Dům žil i společensky. Kolben – klíčová postava české elektrotechniky a pozdější spolutvůrce koncernu ČKD – tu hostil obchodní partnery; roku 1911 sem přijel i Thomas A. Edison. Pak přišel zlom. V červnu 1943 byl Kolben pro svůj židovský původ odvlečen přímo z vily do Terezína, kde krátce nato zemřel. Celkem zahynulo 26 členů rodiny.
Po válce přežil jediný vnuk Jindřich Kolben, který se vrátil do Prahy, ale komunistický režim mu znemožnil kariéru. Po vyloučení z ČVUT a dalších perzekucích emigroval roku 1968 do Mnichova, kde se stal konstruktérem leteckých motorů. Tím se uzavřela přímá rodinná vazba na vilu.
2014 odkoupila MČ Praha 10 zbývající podíl a odhalila na fasádě pamětní desku. V roce 2022 spolek Kolbenova vila, z. s. poprvé po desetiletích otevřel dům veřejnosti interaktivní výstavou a vzdělávací hrou.
Kolbenova vila tak stojí na pomezí paměti a budoucnosti. Je dílem hned několika architektů a stavitelů, ale její největší hodnotou je příběh, který vypráví – o vzestupu českého průmyslu, tragédii holokaustu a snaze dnešní společnosti uchovat památku pro další generace.
